Konkurs

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.

Insolvenční soud rozhodne o prohlášení konkursu buď samostatným rozhodnutím, nebo toto rozhodnutí spojí s rozhodnutím o úpadku za předpokladu, že dlužníkem je osoba, u které je vyloučena možnost reorganizace nebo oddlužení. Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

Prohlášení konkursu má zejména tyto účinky:

  • přerušuje se likvidace právnické osoby, končí nucená správa, a pokud insolvenční soud nerozhodne jinak, zaniká předběžné opatření, bylo-li nařízeno,
  • na insolvenčního správce přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou,
  • pokud dlužník nakládal s majetkovou podstatou poté, co toto právo přešlo na insolvenčního správce, jsou tyto právní úkony vůči věřitelům neúčinné,
  • nesplatné pohledávky proti dlužníku se prohlášením konkursu považují za splatné, není-li zákonem stanoveno jinak,
  • zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka (úpadce) týkající se majetkové podstaty (jde zejména o příkazy, pověření, plné moci, prokuru); to se netýká plných mocí udělených pro insolvenční řízení,
  • zanikají veškeré návrhy na uzavření smlouvy, které dlužník učinil a které nebyly dosud přijaty,
  • v případě existence smlouvy o vzájemném plnění (většina smluv), kdy ani dlužník ani druhá strana smlouvu dosud zcela nesplnila, může insolvenční správce smlouvu splnit místo dlužníka a žádat protiplnění, nebo může odmítnout plnění,
  • je-li druhý účastník smlouvy povinen z této smlouvy plnit první, je oprávněn takové plnění odepřít až do doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné,
  • uzavřel-li dlužník smlouvu o výpůjčce, je insolvenční správce po prohlášení konkursu oprávněn žádat vrácení věci i před uplynutím stanovené doby zapůjčení,
  • v případě nájemní smlouvy je insolvenční správce oprávněn takovou smlouvu vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou i v případě, že smlouva byla sjednána na dobu určitou, výpovědní lhůta však může činit maximálně 3 měsíce; tím nejsou dotčena ustanovení občanského zákoníku na ochranu nájemců bytů,
  • prohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku, insolvenční správce bude naopak zkoumat možnost pokračování v provozu dlužníkova podniku.

Účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení

Prohlášením konkursu se přerušují soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník, pokud zákon nestanoví jinak.

Prohlášením konkursu se ze soudních a rozhodčích řízení nepřerušují

  • trestní řízení,
  • dědické řízení a řízení o pozůstalosti,
  • řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela,
  • řízení o výživném nezletilých dětí bez zřetele k tomu, zda v něm dlužník vystupuje jako osoba oprávněná nebo jako osoba povinná,
  • řízení ve věcech ochrany osobnosti a ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby; to neplatí, je-li dlužník podnikatelem nebo je-li požadováno peněžité plnění,
  • řízení ve věcech veřejných rejstříků podle zvláštního právního předpisu,
  • řízení ve věcech kapitálového trhu,
  • řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce,
  • řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem.

V přerušených řízeních, ve kterých dlužník vystupoval jako žalobce (navrhovatel), může insolvenční správce dát návrh na pokračování v řízení; v takovém případě se insolvenční správce stává účastníkem řízení namísto dlužníka.

Úkony insolvenčního správce

Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce zejména vykonává akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností. Insolvenční správce zejména vykonává činnost k soupisu a zjištění přihlášených pohledávek, k přípravě přezkumného jednání a k přípravě schůze věřitelů. Dále sestaví mezitímní účetní uzávěrku ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, a sestaví také zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu.

Zpeněžení majetkové podstaty

Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Protože účelem konkursu je poměrně uspokojit zjištěné pohledávky věřitelů a protože toto uspokojení věřitelů se provádí plněním v penězích, je převod majetku tvořícího majetkovou podstatu na peníze podmínkou, jež musí nezbytně předcházet uspokojení věřitelů. Zpeněžení majetkové podstaty provádí insolvenční správce, lze k němu však přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu a po první schůzi věřitelů. Výjimkou jsou věci bezprostředně ohrožené zkázou či znehodnocením; výjimku i z jiných důvodů může povolit též insolvenční soud. Zpeněžením majetkové podstaty zanikají účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce a ostatní závady váznoucí na zpeněžovaném majetku, nestanoví-li zákon jinak.

Majetkovou podstatu lze zpeněžit

  • veřejnou dražbou,
  • prodejem movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí,
  • prodejem majetku mimo dražbu.

Za účelem zamezení nekalým praktikám při zpeněžování majetkové podstaty, jež by vedly ke snížení výnosu zpeněžení, je zákonem stanoven zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty pro některé osoby. Tento zákaz platí i pro případ, že ke zpeněžení majetku došlo dražbou. Níže uvedené osoby nesmí nabýt majetek z majetkové podstaty, ani na ně tento majetek nesmí být převeden ve lhůtě 3 let od skončení konkursu, i když jim svědčí zákonné předkupní právo. Jedná se o tyto osoby:

  • dlužník,
  • osoby dlužníkovi blízké; podle ustanovení § 22 občanského zákoníku jsou osobami blízkými příbuzní v řadě přímé, sourozeneci a manželé nebo partneři podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství a jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní; má se přitom za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí,
  • osoby, se kterými dlužník tvoří koncern; koncern tvoří osoby, které jsou podrobeny jednotnému řízení jinou osobou spolu navzájem i spolu s touto řídící osobou, koncern spolu tvoří rovněž ovládající osoba a osoby ovládané s tím, že ovládající osobou je osoba, která v ovládané osobě fakticky či právně vykonává přímo či nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku ovládané osoby,
  • vedoucí zaměstnanci dlužníka a osoby jim blízké,
  • osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost,
  • společníci dlužníka, to neplatí pro akcionáře v případě, že dlužník je akciovou společností (s níže uvedenou výjimkou),
  • akcionáři dlužníka, který je akciovou společností, pokud jim patří akcie odpovídající více než desetině základního kapitálu společnosti,
  • prokuristé dlužníka,
  • členové a náhradníci věřitelského výboru, pokud jim schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty.

Uspokojení pohledávek

Po nabytí právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Na základě toho vydá insolvenční soud rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny. Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna. Před rozvrhem se uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení, a to

  • pohledávky za majetkovou podstatou – hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka, daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění apod.,
  • pohledávky jím postavené na roveň - pracovněprávní pohledávky zaměstnanců dlužníka, pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, pohledávky státu apod.,
  • zajištěné pohledávky.

Ještě před rozvrhem insolvenční správce také vyčlení z výtěžku zpeněžení částku na předpokládané výlohy spojené s ukončením řízení.

Více informací k pohledávkám naleznete zde

Zajištění věřitelé

Zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem náležícím do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva, postoupením pohledávky k zajištění nebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Právo na uspokojení ze zajištění mají podle insolvenčního zákona na rozdíl od předchozí úpravy také věřitelé, kteří tato práva získali v době dvou měsíců před podáním insolvenčního návrhu. Zajištěný věřitel musí v přihlášce uvést, že uplatňuje právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku. V případě, že tak neučiní, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo.

Zajištěným věřitelům je dána možnost významně ovlivňovat průběh insolvenčního řízení. Pro přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka ‑ podnikatele (konkursem nebo reorganizací) musí vždy na schůzi věřitelů hlasovat nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek. Zajištěný věřitel má dále možnost udělovat insolvenčnímu správci pokyny při správě předmětu zajištění, kterými je insolvenční správce vázán. To platí i pro zpeněžení majetku určeného k zajištění příslušné pohledávky. Insolvenční správce se může od pokynů zajištěného věřitele odchýlit jen tehdy, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji, musí však nejprve požádat insolvenční soud o přezkoumání. Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky.

Zajištění věřitelé se uspokojují ze 100% výtěžku zpeněžení po odečtení částky připadající na odměnu správce a nákladů na správu a zpeněžení (ty jsou však limitovány maximální částkou 9% z výtěžku zpeněžení), a to kdykoliv v průběhu řízení. Respektuje se přitom doba vzniku zajištění.

Více informací k postavení věřitelů naleznete zde

Zrušení konkursu

Insolvenční soud rozhodne o zrušení konkursu v následujících případech:

  • zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty,
  • zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny,
  • po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení,
  • zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty,
  • na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas.

Nepatrný konkurs

Nepatrný konkurs je určen k řešení menších konkursů dle rozsahu majetku a počtu věřitelů (nebyl zjištěn celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující dva miliony korun a dlužník nemá více než 50 věřitelů), případně k řešení konkursů vedených na majetek fyzických osob – nepodnikatelů. O nepatrný konkurs tedy půjde u fyzické osoby – nepodnikatele (spotřebitele) vždy, a to bez ohledu na počet věřitelů či výši dluhů). U ostatních dlužníků (právnických osob a fyzických osob – podnikatelů) bude nutné posoudit počet přihlášených věřitelů a výši obratu za poslední účetní období před prohlášením konkursu.

Jedná se o efektivní a rychlé řešení konkursu zjednodušeným procesním postupem s odchylkami od klasického konkursu. Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu.

Odchylky od klasického konkursu:

  • místo věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů
  • k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu
  • k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského orgánu
  • o včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez nařízení jednání
  • při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů, a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a projednat námitky proti nim

Není-li to v rozporu s rozhodnutím schůze věřitelů, insolvenční soud může pro nepatrný konkurs stanovit i další odchylky od zákona, pokud povedou k rychlému a hospodárnému průběhu insolvenčního řízení. Těmito odchylkami však nesmí být dotčeno postavení zajištěných věřitelů ani zásady insolvenčního řízení. Toto rozhodnutí může insolvenční soud spojit s rozhodnutím o nepatrném konkursu nebo je může vydat kdykoli později.